Dělení materiálu je
jedna z nejzákladnějších kovářských operací. Nebudu popisovat řezání pilou,
rozbrušovacím kotoučem laserem ani plamenem, neboť sem nepatří. Určitě je ale
nezavrhuji, protože mají svou nezastupitelnou roli a v některých případech jsou
těžko nahraditelné.
Dělení materiálu v kovárně probíhá převážnou měrou sekáním nebo stříháním. Sekání je úplné oddělení materiálu, prosekáváním se myslí rozštěpení materiálu na konci, nebo uprostřed.
Obě operace lze provést za studena, ale většinou je budete dělat za tepla.
V sekcích věnovaných nářadí - Sekáče, průbojníky a Babky jsou popsány základní nástroje k určené dělení materiálu, tedy sekáče a útinka.
K sekání za studena používáme k
tomu určené sekáče.
K sekání za tepla používáme buď útinku, nebo sekáč, nebo obojí najednou
Před sekáním za tepla je dobré si rozměřit v klidu a za studena materiál a důlčíkem naznačit místa, kde budeme sekat. Sekáte-li podélně, tedy při štěpení - vyplatí se naznačit i konce štěpení a to z obou stran případně sekáčem za studena naznačit zásek - pomůže to při nasazení sekáče když už je materiál ohřátý
Sekání na útince - materiál položíme ne útinku a údery kladiva shora na materiál jej nasekneme téměř v celém průřezu. Dosekáváme opatrně, úder kladiva obvykle otupí ostří útinky. Naseknutý materiál položíme přes hranu kovadliny a úderem kladiva odlomíme.
Sekání sekáčem - na vyznačené místo nasadíme sekáč a údery na něj nasekneme materiál. Sekání dokončíme na podložce.
Sekání sekáčem na útince - kombinace obou popsaných postupů, tedy zespod útinka, shora sekáč. Oboustranné sekání je vhodné na velké průřezy materiálu. Opět nedosekáváme úplně, ale naseknutou část odlomíme přes hranu.
sekání sekáčem 
sekání sekáčem na útince
Obecně platí, že nikdy nesekáme na dráze kovadliny přímo, ale používáme podložku ze silného měkkého plechu, kterou dráhu chráníme před poškozením. Plech se vyplatí ohnout do tvaru širokého U, podle kovadliny, aby při práci neujížděl. Některé typy kovadlin mají na rozhraní mezi dráhou a oblým nosem měkkou sekací plošku - stolek, který je "obětován" případným zásekům.
Šikmý tvar ostří sekáčů i útinky žene materiál do stran. Vzniká zásek tvaru V. Useknutá hrana je obvykle šikmá a je potřeba ji při dalším zpracování opravit. Potřebujete-li jednu useknutou hranu rovnou (kolmou), vyrobte si sekáč broušený pouze z jedné strany (asymetrické ostří). Jedna jeho strana je svislá, druhá šikmá.
Prosekávání na konci - štěpení se používá většinou tam, kde se rozštěpené části kováním dále vyrovnají a tvarují. Tyč položíme na podložku, na kraj nasadíme šikmo sekáč a údery na něj postupně rozsekneme do potřebné délky.
Prosekávání uprostřed - se používá u ozdobných tvarů, nebo při provlékání tyčí (mříže - v sekci Návody). Sekáč by měl být štíhlý a mít zvednuté konce (nemám takový), nebo čočkovitého průřezu, s půlkulatým ostřím - při průniku materiálu jej řeže ale netrhá na koncích. U plochých tyčí můžeme štěpit z jedné strany, větší průřezy budeme prosekávat z obou stran. Naznačíme si z obou stran odkud kam má být materiál rozštěpen. Ohřátý materiál nasekneme nejprve z jedné strany, nejlépe aby špička sekáče prošla skrz, potom otočíme a prosekneme z druhé strany.
Odštěpení z boku - vyžaduje upnutí materiálu do svěráku, nebo opření o kovadlinu a obzvláště ostrý tenký sekáč. Je to operace, která je v kovářských učebnicích vylíčena jako naprosto běžná. Šikmo k povrchu (v podélném slěru, asi jako když ořezáváte nožem tužku do špičky) nasadíte sekáč a odštěpíte tenkou "šponu". Na kreslených obrázcích i podle popisu to vypadá jednoduše, při upnutí do svěráku narazíte hned na několik těžko řešitelných problémů. Materiál musíte pevně upnout, ale ohřátý je samozřejně měkký, proto jej čelisti zdeformují. Intenzivní údery na sekáč posunují materiál ve svěráku (chce to asi opravdu sekáč ostrý a tenký jako břitva). Odštěpená část si ale většinou nezachová původní tvar. (fotografie doplním později)
Asi bych měl připomenout to, co jsem psal už někde v sekcích o nástrojích: Práce se sekáčem (a ostatními nástroji na násadě) je práce pro dva. něco se dá udělat v jednom, všechno ale ne.
Ještě jeden způsob sekání stojí za zmínku. Je sice spíše zámečnický, ale může se hodit, třeba při vysekávání hranatého otvoru v plechu. V místě naznačené hrany upneme materiál do svěráku a šikmo nasazeným ostrým sekáčem na hraně svěráku odsekáme (podobně jako střih nůžkami.
Stříhání na pákových nůžkách se hodí pro slabší ploché tyče a hlavně plechy. Asi budete stříhat za studena, ale v expozici Buškova hamru u Trhových Svinů jsem viděl nůžky, poháněné vodním kolem, určené ke stříhání za tepla.