Nýtování
je klasická kovářská technika
spojování dvou částí. V minulosti bylo
používáno nejenom v kovářství, ale hlavně
při stavbách všech ocelových
konstrukcí,věží,
mostů, kotlů a podobně. Nýty v kovařině plní funkci
nejenom spojovací, ale i ozdobnou. Zatímco u
stavebních a zámečnických konstrukcí se
potkáte pouze s nýty s půlkulatou hlavou, případně
zapuštěnými, protože tady je důležitá
především pevnost spoje, v kovařině narazíte na
nepřebernou škálu tvarů jak hlaviček, tak i celých
nýtů. Nýtovat můžete tak, že vytvarujete
precizní půlkulatou hlavu na obou stranách (za
použití hlavičkářů), nebo hlavu tvarujete jen
tak "z ruky" kladivem . v tom případě je hlava
vyjádřením vaší osobní představy o
tvaru, nikoli jen strojní součástí. Je nepochybně
krásnější, ale i pečlivě provedená a
přesná půlkulatá, nebo zdobená hlava má
své opodstatnění.
Ocelové
nýty (dříve velice rozšířený, dnes
už poměrně vzácný sortiment železářských
obchodů) koupíte ve dvou různých provedeních
hlavy - se zapuštěnou a s půlkulatou hlavou, v různých
průměrech a délkách (tedy abych pravdu řekl,
největší na jaké jsem v poslední době
narazil byly o průměru 10 mm). Nýty se prodávají
vyžíhané, tedy měkké.
Komu kupované z nějakých důvodů nevyhovují, může si zkusit udělat vlastní. U běžných rozměrů jsem k tomu zatím neměl důvod, ale pokud chcete nýtovat čtverhranným nýtem (třeba aby se součásti neprotáčely) nic jiného vám nezbude.
Nářadí
Na nýtování potřebujete dva hlavičkáře: spodní - podpěrný a horní - závěrný. Samozřejmě kladivo a na utažení spojů před nýtováním - utahovák
Podpěrný hlavičkář - usazuje se do kovadliny, nebo svěráku a slouží k tomu, aby se hlava při nýtování nezdeformovala. Důlek v něm tedy odpovídá hlavě koupeného nýtu.
Závěrný hlavičkář je nástroj do ruky, nebo na násadě - tvaruje druhou, nově vytvořenou hlavu
Utahovák, je trubkový nástroj o průměru nýtu, kterým se spasují dosedající části (platí hlavně u plechů, tlustou tyč asi jen tak nesrovnáte) - zapomněl jsem ho vyfotit
Délka nýtů
- trefit správnou délku není jednoduché.
Záleží jak na celkové síle nýtovaných materiálů, tak na velikosti a
způsobu vytvoření díry pro nýt. Díra
musí být nepatrně větší, než je průměr
nýtu, jinak skrz ní ohřátý nýt
neprojde (ohřátí se zvětší). Není to
úplně kovářské, ale dám přednost
vrtání vrtákem o 0,2 - 0,4 mm
větším. Pokud budete probíjet, pak zvolte
průbojník co nejlépe odpovídající
nýtu, nebo menší a použijte kalibrovací
trn. Čím větší je díra, než nýt,
tím delší nýt potřebujete. Obecně by se
dalo počítat s přesahem na vytvoření hlavy 1,6 - 1,8
násobkem průměru. Čím je díra větší,
tím více se musí nýt napěchovat, aby ji
vyplnil. Nýt ale musí jít do díry zasunout
lehce, s dostatečnou vůlí, žhavý nýt nelze narazit kladivem - zdeformoval by se .
Postup při nýtování 
Ohřev nýtu - nýt je poměrně drobná součást, snadno se při ohřevu "ztratí mezi uhlím, ohřejeme ho na povrchu žhavého uhlí. K jeho vyjmutí a nasazení se používají kleště s tenkými dlouhými čelistmi (nemám).
Nasazení a utažení - po ohřátí nastává boj s časem. Je - li to možné, spasujte a stáhněte dohromady svěrkou obě nýtované součásti. Horký nýt prostrčíte dírou a položte na podpěrný hlavičkář.
(Každý
si asi postupně vyzkouší, v jaké poloze je
nejlepší nýt nasunout do díry a
hlavou posadit do podpěrného hlavičkáře. V jednom to je
opravdu složité, zvláště pokud nýtujete
rozměrný kus). Nasadíte utahovák a
jednou dvěma ranami na něj přitisknete nýtované
součásti k sobě. Utahování nemá
vcelku smysl u masivních součástí, kde síla
úderu za studena nestačí na srovnání
nýtovaných součástí. Naopak smysl má
při nýtování plechů. Pěchování - několika silnými údery kladivem - přesně v ose nýtu napěchujeme nýt a vytvoříme základ hlavy. Pokud napěchujeme hlavu křivě, jde to špatně opravit. Pozor na to, aby po úderu spodní hlava nevyskočila z hlavičkáře a dalším úderem se nezdeformovala - zkazilo by to vzhled.
Vykování hlavy - hlavu můžeme dotvarovat buď volně kladivem, kdy střídavě vedeme údery šikmo ze čtyř směrů. Pokud má mít hlava i svou funkci pevného konstrukčního spoje, měla by si zachovat i rozměry odpovídající strojně vyrobené půlkulaté hlavě. Rozměry hlav lze najít ve strojnických tabulkách. (pokusím se něco oskenovat a přidat na stránku)
Závěrným hlavičkářem vytvarujeme hlavu půlkulatou, nebo takovou, jaký tvar hlavičkář má. Údery kladivem na hlavičkář musí být poměrně silné, nýt už většino stačil dost vychladnout a tvarujeme poměrně velkou plochu najednou.
Ve strojírenství byly používány pneumatické nýtovačky - ruční stroje na tvarování hlav. Nýtování vytlačilo postupem doby svařování obloukem a šrouby, ale všechny historické ocelové stavby jsou spojeny tisíci nýty, většinou v několika řadách za sebou. Jak často se nýty používaly si uvědomíte, až se podíváte třeba na některý ze starých železničních mostů.
Dekorační funkce - nýtů je významným atributem kovaných výrobků. Hlava nýtu může být nenápadným prvkem na spoji dvou součástí, nebo naopak dominantním motivem celého výrobku. Jednak můžeme použít ozdobný hlavičkář a hlavy vytvarovat do hvězdic, květů....Nebo dáme přednost volnému ručnímu vykování hlavy.
Není nutné se omezovat na prodávané nýty, ale můžeme vykovat nýty čtvercového, nebo obdélníkového průřezu, případně roznýtovat osazený trn přímo na konci spojované součásti.
Zajímavým prvkem je nýt rozštěpený v jednom, nebo dvou směrech.
Nástroje - hlavičkáře by měly být vyrobeny z uhlíkové nástrojové oceli tř 19, zakalené a popuštěné, obdobně jako zápustky, oblíky... Pokud nýtujete pár nýtů, vystačíte s uhlíkovou ocelí s 0,4 - 0,6% uhlíku (např.11 560 - Označení neberte doslova, je to jedna z možností - tohle je ocel použitelná na kladiva). Když nebudete mít nic jiného, poslouží i žebírková armovací ocel (roxor - chcete-li drát do betonu) o větším průměru, za které hlavičkář vykováme. S úspěchem lze využít staré kladivo, koupené v bazaru, které překováme na požadovaný tvar (pokusím se tomu věnovat na některé další stránce o výrobě nástrojů).
Z oceli si nejprve vyrobte důlčík s pracovní plochou ve velikosti a tvaru hlavy nýtu, vykovejte vybruste a zakalte pracovní plochu. (trik k nezaplacení - máte li k dispozici stará ložiska, najděte kuličku odpovídající velikosti a přivařte ji na podložku - získáte nástroj s dokonale kulatou plochou). Z nástrojové oceli, starého kladiva...(viz předchozí popis) vykovejte polotovar hlavičkáře, ohřejte pracovní část v co nejkratší délce na kovací teplotu a naražením důlčíku vytvarujte důlek pro hlavu nýtu - pracovní plochu. Nástroj dotvarujte a zakalte.
Ozdobný hlavičkář
je nástroj do ruky, nebo na násadě - kterým se
dává ozdobný tvar nově vytvořené hlavě.
Pokud se do toho chcete pustit, musíte nejprve z
kalitelné oceli (vyžíhané na měkko) vyrobit
vzorovou hlavu - broušením, rytím,... takto
vyrobenou matrici zakalíte a obtisknete - vyrazíte za
tepla do budoucího hlavičkáře. Nakonec pracovní
plochu takto vyrobeného nástroje zakalíte. (takhle daleko jsem se zatím nedostal)