Kování velkého kruhu na konci tyče |
Libovolně dlouhý kus čtyřhranu (např. 12x12 nebo většího) u jednoho konce sekáčem za tepla rozsekněte (v délce odpovídající velmi přibližně průměru budoucího kruhu). Aby nedošlo k velkému zborcení vnitřních stěn budoucího otvoru, je vhodné použít sekáč s ostrým úhlem a rozseknutí dělat z obou stran materiálu. Možná, že se při troše snahy obejdete bez pomocníka a zvládnete to nějak "vyoslit" na útince. Dal by se s úspěchem použít mechanismus přidržující materiál na dráze, v nejhorším případě budete muset věřit tomu, že tě tyč držená při rozsekávání mezi stehny (když máte v pravé ruce kladivo a v levé sekáč) nepraští na choulostivá místa osobně bych dal přednost pomocníkovi :-) Rozseknutí nevede až těsně ke konci tyče,
ale končí v takové vzdálenosti, jakou má šířka tyče. V našem případě tedy cca
12 mm od konce. Pomocí trnu obě odseknuté poloviny od sebe rozehněte, na horním konci
zůstane jakási "kostička" - zásoba materiálu.
Je-li teď již téměř celý kruh hotový, zbývá jej opravit ještě u kořene, kde přechází do tyče a kde ještě není nedostatečně rozevřen. Za tím účelem ho nasaďte na kuželový roh kovadliny tyčí vzhůru a údery do jejího konce "rozplácněte" nahřátý kořen kruhu o kuželový roh. Po následném překutí šířky na dráze kovadliny se zcela zahladí stopy po tom, že kruh vznikl původně rozštěpením. Teď ještě podle potřeby překujte celý
obvod, aby byl pravidelný a kulatý. Můžete také dodatečně změnit profil jeho
průřezu (na plochý prstenec nebo opačně v nátrubek) či ještě zvětšit jeho
průměr tím, že celé ouško bude tenčí. Ale nepřežeňte to. Velký kruh
už nikdy nezmenšíš! Tolik k výrobě kruhů, jejíchž průměr nelze získat běžným děrováním, protože by v polotovaru po vyděrování nezbyl dostatek materiálu na další tváření obvodu. Zpracováno na základě podkladů a obrázků od Viktora Laiky.
|