Kladiva pro
ruční kování jsou v zásadě dvojí: krátká jednoruční s hmotností do
cca 2,5 kg a dlouhá dvoruční (chcete-li obouruční) s hmotností 3 až 10 kg.
Kladiva jsou kovaná (ručně, nebo strojně v zápustce), ploska a nos jsou jemně
broušené, ploska je mírně vypouklá a rohy jsou sražené (aby nezanechávaly
záseky). Nos kladiva může ve vztahu k násadě orientován být buď v kolmém, nebo
podélném směru.
Oko - nasazovací otvor je oválné, směrem ke středu kladiva zúžené. Kladivo
musí být pevně nasazené na násadě a dobře zaklínované. Nikdy se uvolněné
kladivo neporavuje jako zednické - namočením,
Násady kladiv jsou z tvrdého houževnatého dřeva (habr, jasan, akát, buk) s podélným vláknem, bez suků. Násady si dělám sám, ručně. Zatím jsem používal dub, je sice tvrdý ale přece jen křehký. Bukové násady se běžně prodávají, ale rád bych vyzkoušel i jiná dřeva. Násady na jednoruční kladiva používám silnější, než koupené pro uvedenou velikost kladiva, lépe sedí v ruce. Stejně jako násada je důležité i pevné nasazení a zaklínování. Od Viktora Laiky jsem dostal hezký popis jak co a proč při nasazování udělat (doplním ho sem v nejbližší době).
Jednoručních kladiv potřebujeme na běžnou práci několik. Na většinu prací mám asi dvoukilové kladivo na krátké silnější násadě ). Protože kladivo je už docela otlučené, má plosku vypouklou a výborně se s ním prodlužuje. Kromě toho je to kladivo se silným podélným nosem (prodlužovací kladivo). Pro dokončováí používám kladivo s téměř rovnou ploskou, které dovoluje vyhladit povrch kovaného předmětu. Není to sice jako s hladicím sedlíkem, ale na ten by byly potřeba zase další ruce.
Obouruční kladivo nepoužívám (z důvodu již několikrát zmíněného nedostatku pomocníků). Přitloukací kladivo, případně perlík (palice, která nemá nos ale má obě plosky rovné) má své užití tam kde pracuje kovář s pomocníkem. Násada je dlouhá 60 - 90 centimetrů
Kladivo při kování opisuje mírně zakřivenou dráhu (nikoli rovnou). Kinetická energie kladiva se při dopadu přeměňuje na deformační energii - tedy na překonání deformačí (přetvárné) pevnosti materiálu. Není to zas tak jednoduché (ono těch energií je více, než jak jsem to shrnul do jedné věty, ale k odbornému vysvětlení by to potřebovalo více stránek a energie, než tomu chci věnovat). Energie která se při dopadu kladiva využije k jeho deformaci (znovu upozorňuji, že je to hodně zjednodušené) je přímo úměrná hmotnosti kladiva a druhé mocnině dopadové rychlosti. Hmotnost kladiva je dána jeho výběrem před započetím práce, dopadovou rychlost můžeme zvýšit použitím větší síly, kterou působíme na kladivo po dobu jeho pohybu vzduchem, nebo zvětšením jeho dráhy - větším rozmachem