Výroba kleští |
![]() |
Kleště jsou jedním
ze základních nástrojů kováře a byl to jeden z prvních nástrojů, k jehož
výrobě jsem se odhodlal. (podle toho ty první vypadaly) Našel jsem několik návodů na výrobu různých druhů kleští. Popsaná a nafotografovaná výroba je podle knihy F. Drastíka Volné ruční kování. Návod jsem si trochu upravil podle svých možností a schopností. Na tomto místě se upřímně omlouvám panu Habermannovi, který ve svých kurzech učí výrobu nástrojů za to, že jako amatér tady popisuji svůj výtvor, který není zrovna výstavní. (učil jsem se to sám) Nejprve vysvětlení pojmů, které jsou na obrázku: čelist část kleští, která svírá materiál zámek kloub, kterým jsou obě části spojené kleština rukojeť kleští |
|
![]() |
Při
výrobě se vychází z tyče o čtvercovém průřezu o hraně, která odpovídá
velikosti zámku. já jsem použil tyč 16x16 mm (je to málo, ale větší jsem pro
výrobu neměl). Materiál pro výrobu kleští musí být nekalitelný, s nízkým
obsahem uhlíku, aby při práci nedošlo k náhodnému zakalení a zkřehnutí
kleští. Tyč se založí do ohně a nasekne se šikmo, při uvedeném průřezu asi 3 cm od konce. Délka potřebná pro vykování čelistí se dá vypočítat. (viz Základní postupy). Doporučuji naseknout méně než do poloviny, jinak může dojít ke zbytečnému zmenšení průřezu tyče (je to vidět na jedné z následujících fotografií) |
|
![]() |
![]() |
Osadí
se na poloviční výšku v místě zámku. Máte-li pomocníka, použijte osazovací
kladivo, ale pokud jste sami, chybí vám další ruce. Proto jsem osazoval obráceně,
naseknutou stranou dolů, šikmo, pod úhlem záseku na hranatém rohu kovadliny. Osazuje se na poloviční výšku, v mém případě na 8 mm. Při osazování se zvětší šířka, pro tento účel je to spíše výhoda, získáte zámek o větším průměru. |
![]() |
![]() |
Tyč se otočí o
90° a osadí se čelist. V ose čelistí jsem oblým kladivem vytvořil drážku a sekáčem záseky, které zlepšují držení materiálu pro kování. |
![]() |
![]() |
Pro osazení
kleštiny se udělá zásek, který vyznačí velikost zámku. Kleština se osadí a prodlouží. Kupodivu to mi dalo nejvíce práce a zatímco vykování čelistí a zámku je otázkou několika minut, s prodlužováním kleštiny jsem se zlobil mnohonásobně déle. Nejvíce se mi osvědčilo prodlužování na kulatém rohu kovadliny. Kleština se vyrovná a vyhladí. Zámek by měl mít kruhový tvar, proto se po osazení vyková na hraně kovadliny. |
![]() |
![]() |
Děruje se zámek -
zkusil jsem jak průbojník, tak vrtačku (pravda, není to moc kovářské). Kleština se vykove na patřičnou délku a zakulatí se pro lepší držení. Obě poloviny kleští se vykovou stejné !! a slícují se dohromady (svrtával jsem je najednou) plochy zámku se případně srovnají pilníkem, aby dosedaly na sebe. |
![]() |
Při nýtování se
nahřeje nýt pouze na volném konci a obě poloviny se snýtují tak aby se volně
pohybovaly. Vyplatí se je rozhýbat, dokud je nýt ještě žhavý. pokud čelisti nebo kleštiny po snýtování nesedí, dají se po ohřátí ve svěráku upravit do správné polohy. Kleště by měly mít čelisti takového tvaru, aby odpovídal rozměrům a tvaru drženého materiálu, to znamená při sevření materiálu musí být možné kleštiny pohodlně držet rukou a materiál musí pevně sedět v čelistech. Podle průřezu materiálu se mění i tvar čelistí. Zkoušel jsem vykovat čelisti pro čtvercový průřez tyče, ale nebyly dost pevné - zvolil jsem pro výrobu kleští příliš tenký výchozí materiál Mají-li být kleštiny dlouhé, zdá se být jednodušší vykovat pouze část kleštiny za zámkem a zbývající část přivařit. Se svařováním v ohni ale nemám vůbec žádné zkušenosti, tak možná příště. |
|