Kovářské
kleště se od zámečnických liší na první pohled tím, že mají dlouhé
kleštiny a různě tvarované čelisti.Délka kleštin je obvykle 30 - 60 cm, pro některé účely i více. Dlouhé kleštiny dovolují jak manipulaci s materiálem ve výhni, tak jeho pevné držení při práci na kovadlině. někdy se používá převlečný kroužek, který se navlékne na stisknuté kleštiny a drží je tak u sebe. Kovář tedy nemusí po celou dobu práce tisknout kleštiny silou k sobě. Ulehčí to hlavně manipulaci s těžšími kusy materiálu.
Nejběžnější jsou kleště s plochými čelistmi. Čelisti jsou na vnitřní straně vroubkované (šikmé záseky křížem přes sebe) a v čelistech je vykována podélná drážka pro uchopení slabších tyčových materiálů. Kleště slouží pro manipulaci s plochým materiálem, ale i tady nevystačíme s jedněmi kleštěmi. Pro různé tloušťky potřebujeme i různé kleště (s odlišnou vzdáleností čelistí). Aby se s kleštěmi dobře pracovalo, měla by vzdálenost kleštin být tak 2 - 4 cm. Je-li 5 a více, nedají se kleště už dobře držet.
V plochých čelistech by měl být materiál sevřen vždy tak, aby plocha čelistí byla rovnoběžná s dráhou. Otočení o 90°, tedy do pozice, kdy čelisti jsou kolmé na dráhu kovadliny povede nejspíš k tomu, že se materiál bude při kování v čelistech viklat, v horším případě úder kladiva vyrazí kovaný kus z čelistí a budeme honit žhavé železo po kovárně.
Tvary čelistí tedy musí co nejvíce odpovídat velikosti, průřezu a tvaru drženého materiálu. Proto tolik kleští v kovárně.
Na nákresech čelistí jsou z čelního pohledu vyobrazeny základní tvary kleští. Provedení některých z nich je na fotkách z mojí kovárny (musím přiznat, že většinu z nich jsem koupil)
Ploché (1, 2) pro plochý, nebo slabý tyčový materiál (1), tvarované čelisti pro obdélníkový a čtvercový (3 - 4) a kruhový průřez materiálu (5). Do kruhových čelistí se dá sevřít i čtvercový průřez. Na posledních obrázcích jsou kleště pro podélné i příčné držení materiálu (6), například při pěchování a kleště pro nýty (7).
Kleště se vyrábějí z oceli s nízkým obsahem uhlíku, která není kalitelná a nehrozí tak nebezpečí vykalení a následného uražení čelistí. Není tedy nejlepší nápad překovat staré velké štípačky na kovářské kleště (i když jsem si taky jedny takové udělal a slouží dobře)
Moje zkušenosti s výrobou kleští jsou popsány na stránce Výroba kleští. Není to práce složitá, takže vřele doporučuji se do ní pustit.
Asi bych měl zmínit kleště na jemné tvarování za horka - krátké kleště s kulatými, nebo plochými čelistmi pro různé kroucení a ohýbání. V nouzi poslouží hodně staré kombinačky, které už nemají vroubkované čelisti.